Tepelný stres u telat: jak vzniká, jak se projevuje a jak mu předcházet?

Co je tepelný stres u telat?

Tepelný stres je stav, kdy organismus zvířete není schopen udržet optimální tělesnou teplotu v důsledku vysoké okolní teploty, zvýšené vlhkosti vzduchu nebo nedostatečné možnosti odvádět přebytečné teplo.

Přestože je tepelný stres nejčastěji spojován s vysokoužitkovými dojnicemi, stále více odborných studií upozorňuje na jeho význam také u telat a dalších kategorií skotu.

Telata mají v porovnání s dospělým skotem odlišné termoregulační schopnosti. Zejména v období před odstavem procházejí intenzivním růstem a rychlým vývojem metabolismu i trávicího systému. Nepříznivé podmínky prostředí proto mohou ovlivnit nejen jejich aktuální zdravotní stav a růst, ale také jejich další vývoj.

Důsledkem tepelného stresu může být například zpomalení růstu, horší využití živin nebo zvýšená náchylnost k onemocněním. Některé práce zároveň poukazují na možnost dlouhodobějšího ovlivnění zdravotního stavu a budoucí produkční schopnosti zvířete (Wang et al., 2020). 

Tepelný stres začíná už před narozením 

Tepelný stres nemusí ovlivňovat pouze narozená telata. Jeho působení může začít již během nitroděložního vývoje.

V období pozdní březosti jsou metabolické nároky dojnic vysoké. Pokud jsou krávy v této fázi vystaveny výraznému tepelnému stresu, mohou nastat změny v prokrvení placenty, zásobování plodu živinami a hormonální regulaci organismu.

Tyto změny mohou následně ovlivnit růst plodu, vývoj imunitního systému i metabolismus budoucího telete.

Tento jev bývá popisován jako fetální programování – tedy proces, při kterém podmínky prostředí během vývoje plodu mohou ovlivnit vlastnosti a výkonnost zvířete také v pozdějším období života.

Studie ukazují, že telata narozená matkám vystaveným tepelnému stresu v období pozdní březosti mohou mít nižší porodní hmotnost, pomalejší růst nebo zhoršené některé ukazatele imunity. U jalovic se mohou následky projevit také v jejich budoucí užitkovosti.(Dahl et al., 2016; Laporta et al., 2017). 

Jak tepelný stres ovlivňuje telata?

Při zvýšené okolní teplotě aktivuje organismus telete mechanismy, jejichž cílem je odvést přebytečné teplo a udržet tak stabilní tělesnou teplotu.

Jedním z prvních viditelných projevů bývá zvýšení dechové frekvence. Telata mohou také přijímat více vody, omezovat pohyb a při výraznější tepelné zátěži snižovat příjem krmiva.

Mezi možné projevy tepelného stresu patří zejména:

• zvýšená dechová frekvence,
• zvýšená tělesná teplota,
• vyšší spotřeba vody,
• snížení příjmu krmiva,
• nižší denní přírůstky,
• zhoršená imunita a vyšší náchylnost k infekčním onemocněním,
• změny chování – vyhledávání stínu, omezení pohybu nebo apatie.

Telata zatížená tepelným stresem musí část energie využít na termoregulaci místo růstu a vývoje. Při dlouhodobé tepelné zátěži proto může docházet ke zhoršení využití živin a zpomalení růstu.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat období před odstavem, kdy se intenzivně vyvíjí také bachor. Jeho správný vývoj je zásadní pro budoucí schopnost zvířete efektivně využívat objemná krmiva.

Telata, která jsou zatížené tělesným stresem využívají část přijaté energie na udržení tělesné teploty místo růstu. Z tohoto důvodu může být zhoršená konverze živin i pomalejší vývoj bachoru, který je zásadní pro budoucí konverzi živin z objemných krmiv (Dado-Senn et al., 2020).

Prostředí je při prevenci zásadní

Vedle správné výživy hraje při prevenci tepelného stresu zásadní roli také prostředí, ve kterém jsou telata ustájena.

Telata by měla mít neomezený přístup k čisté a čerstvé vodě a možnost ukrýt se před přímým slunečním zářením.

U individuálních venkovních boxů nebo bud je důležité zabránit jejich nadměrnému přehřívání. Zásadní je správná orientace ustájení, dostatečné zastínění a dobré proudění vzduchu.

V uzavřenějších prostorách je vhodné věnovat pozornost také ventilaci a výměně vzduchu. Správně nastavené ochlazování a management prostředí mohou přispět k lepší termoregulaci, příjmu krmiva, růstu i celkovému zdravotnímu stavu telat (Dado- Sena et al., 2020). 

Co může udělat chovatel?

V období vysokých teplot je vhodné zaměřit se především na několik základních opatření:

• zajistit telatům dostatek čisté a čerstvé vody,
• zabránit přehřívání kotců, boxů a individuálních bud,
• vytvořit dostatek stínu,
• zajistit dostatečné proudění a výměnu vzduchu,
• pravidelně sledovat příjem krmiva a růst telat,
• věnovat pozornost příznakům tepelného stresu, zejména zvýšené dechové frekvenci,
• optimalizovat minerální a vitaminovou výživu,
• věnovat zvýšenou pozornost také tepelnému stresu krav v období před porodem.

Tepelný stres nepodceňujte ani u nejmladších zvířat

Tepelný stres není pouze problémem vysokoužitkových dojnic. Citlivou skupinou jsou také telata, u kterých může vysoká teplota negativně ovlivnit příjem krmiva, růst, imunitu i celkový vývoj.

Prevence by proto měla začínat již u krav v období pozdní březosti a pokračovat správným managementem prostředí, dostatkem vody, zastíněním, ventilací a pravidelným sledováním zdravotního stavu telat.

Dobře nastavený management během horkých období může pomoci snížit negativní dopady tepelného stresu a vytvořit lepší podmínky pro zdravý růst a budoucí užitkovost zvířat.

• Polsky, L., & von Keyserlingk, M. A. G. (2020). Invited review: Physiological and behavioral effects of heat stress in dairy cattle. Journal of Dairy Science, 103(8), 6751–6770.
• Liu, J., Li, L., Chen, X., Lu, Y., & Wang, D. (2019). Effects of heat stress on body temperature, milk production, and reproduction in dairy cows: A review. Journal of Thermal Biology, 82, 18–24.
• Li, J., Haque, M. N., Zhao, X., et al. (2019). Nutritional strategies for alleviating the detrimental effects of heat stress in dairy cows. Animal Nutrition, 5(4), 383–390.
• Dahl, G. E., Tao, S., & Monteiro, A. P. A. (2016). Effects of late-gestation heat stress on immunity and performance of calves. Journal of Dairy Science.

Autoři: Otáhal, S. Fuková